Nacházíte se zde: úvod > hlodovník > Vendelín Bláto > daňový hříšník
Jak jsem se málem stal daňovým hříšníkem a žhářem
Vlastně se to může stát každému, stačí jen mírná shoda náhod a průšvih je na světě. Přemejšlím, jestli se mám jít udat, nebo to už udělala milá tchýně popřípadě ještě milejší soused. No ale popořádku.
Včera jsem si dával zase trošku do nosu. K obědu řízečky, hned tři, potom moštík, za hodinku jedno balení kávových sušenek a chvíli na to 3 kyselá jabka. Potom trošku čokolády, tajně ukradenej řízek z lednice pro tchýni k večeři, třešňovej kompot a pomerančovej džus (celý balení, jak jinak).
A večer to začalo. Začalo to kvasit. A začalo to bejt cejtit. To by tak nevadilo, alespoň mně ne, kdyby to nebylo v takovém množství. Stala se ze mě továrnička na bioplyn. Některé místnosti v domě nejsou na takovýto příval bioplynu moc stavěné – mizerné odvětrání a tak, specielně koupelna. Říkal jsem si, že bychom mohli naše nezaměstnané krmit takovouto směsí a zdarma by vyráběli bioplyn, který se mimochodem daní jako palivo, pokud je jako palivo použit… A to byl ten problém.
Koupelna byla zakrátko nasycena ilegálně vyprodukovaným bioplynem, který se díky spuštění a chtěného vznícení plynového ohřevu vody taktéž vzňal, avšak nechtěně, a stal se spalovaným palivem, který je nutno danit dle příslušných zákonů. A já se stal mírně ožehnutým adeptem na šťáru od finančního úřadu.
To by se dalo snad i ututlat, kdyby okýnko z koupelny nevedlo rovnou do sousedovy zahrady. A v těsném sousedství tohoto únikového bodu nebyla sousedova ilegální skládka starého acetonu a jiných chemikálií. Co se stalo si asi každý domyslí sám.
Když přijeli hasiči, tvářil jsem se jako překvapený kolemjdoucí s mírně ožehlým obličejem. Soused lítal po pozemku a schovával barely s tekutým silikonem, které si nakrad před revolucí během své práce v místní chemičce v domnění, že to prodá po revoluci plastickým chirurgům, leč mu nedošlo, že tohle není ten správný druh silikonu, protože pak by ženskej ty kozy plandaly jak kravám vemena…
V sanitce byla naložena naše hipí-tchýně s ožehnutým obličejem a vlasy. To mě docela udivilo, protože jsem netušil, co tam dělala. Došlo mi to až později a leccos se tím i vysvětlilo. Minimálně to, proč se tchýně čas od času pohybuje po domě jako feťák v posledním tahu a byl z ní cejtit aceton. Aspoň od ní bude na pár tejdnů pokoj.
Po odjezdu hasičů jsem nenápadně okukoval rozsah škod na mém baráku a s potěšením jsem zjistil, že díky acetonu, kterýžto začoudil celou stěnu, nelze vypátrat epicentrum. Aspoň doufám.
Další dva dny se po sousedovic pozemku motali policejní experti. Trnul jsem hrůzou, aby mě nevyhmátli. Nakonec k mému velikému překvapení… – čekali byste, že si podali souseda, že jo? Za ten aceton a silikony… taky ne.
V závěrečné zprávě bylo napsáno toto: „Požár malého množství acetonových zbytků, které byly určeny k postupné ekologické likvidaci (ha ha ha), byl způsobem odhozeným nedopalkem paní R.H. (tchýně), kterážto je zodpovědná za všechny způsobené škody.“
Oddych jsem si jak nikdy a přemejšlel o tom, jak se tchýně zbavit, než zase někde odhodí nedopalek… třeba v naší stodole, co má v podzemí tajnou palírnu… Tu ještě nenašla, fúrie šmejdivá, ale náhoda je blbec a tchýně ještě větší, no ne?
Vendelín Bláto toto vyplodil: 7.8.2007